Holka, co ti zase je

Krásné dobré ráno všem, i když ještě určitě většina z Vás spí.

Tenhle post bude pro většinu z vás asi stát za velký kulový (jak by řekl můj bratranec). Je mi to líto, ale já už se někam vážně musím vypsat, protože se jinak zřejmě zblázním. Nejde o to, že bych to neměla komu říct (kamarádů a známých mám až dost - přiznávám, že plno z nich nejsou opravdoví přátelé), nebo že bych strašně nutně moc potřebovala, aby jste si to všichni přečetli a litovali mě a bla bla bla. VÁŽNĚ SE NEVYMLOUVÁM!

Fajn, takže jdu na to . . .

Už od soboty mám špatnou náladu. Ne že by se mi nějak zrovna chtělo o tom mluvit, ale proč ne, vlastně nikdo z Vás neví, kdo jsem. Mám přítele, je úžasný, mohla bych ho vychvalovat až do nebes - BOHUŽEL má taky své chyby. Ale k těm plusům, abych tady z něj neudělala Bůh ví jakého grázla. Udělal by mi všechno, co by mi na očích viděl, snídani mi vždy uvaří a naservíruje až do postele (řekněme, že se může jednat o palačinku, vlastně vyrobené kapučíno o třech barvách a čerstvě vymačkaný džus), uvaří mi i oběd podle vlastního receptu, bere mě na obědy, večeře - nikdy mě nenechá zaplatit, jezdí se mnou na kole na výlety a k svátku mi dal drahou kabelku o které věděl, že se mi moc líbila a moc důležitá věc - všechno, co řeknu vždy pozorně poslouchá. Ale některé věci mě na něm štvou. Například to, že když mám s ním něco domluveného déle, tak pak během jednoho večera je schopný se domluvit na něčem s mojí nejlepší (vlastně teď už asi moc ne) kamarádkou a zrušit tak plán na zítřejší den se mnou. Prostě dá přednost SAKRA jí. A když jdeme ve třech (s ní samozřejmě) tak některé věci mu dělají strašný problém. Například pokud jsem v zámeckém parku a vedle nás sedí postarší pán se svým vnukem, tak mu zdaleka nedělá takový problém, aby mě "povalil" na zem, začal mě líbat, i když tam jsou lidi. Ale když je s námi ONA, tak mi pusu skoro ani nedá, natož aby se na mě pořádně usmál. Nemyslím si, že by spolu něco měli, jen mě pěkně štvou . . .

ONA nikdy neměla pořádný vztah. Její chování je prostě takové, že jen vždy skončí s nějakým klukem v posteli takže asi ani zřejmě nemá tušení, že to, co dělá není pro mě někdy lehký a není to vůči mně FÉR! Ale už mě s tím vážně (a teď s prominutím) sere!

Od teď každé ráno vstávám v pět a na 6:30 už sem v práci. V dětském centrum, pracuji tu jako chůvička a starám se o děti - momentálně máme vždy přes týden příměstské tábory. Směnu mám od sedmi do čtyř. Ale sem tu od šesti třiceti až do třeba sedmi. Ptáte se proč? Propadla sem tomu kouzlu práce. A jakému? Víte, když pracujete od rána až do večera nemáte čas na svůj osobní život . . . Vstanete, dojdete do práce, přijde z práce a jdete spát. Což mi od minulé soboty vyhovuje až moc! A je mi jedno, že mám prázdniny a až skončí a všichni ve škole zase budou mlít o tom, co dělali, tak jim nebudu mět nabídnout tolik zajímavých věcí do konverzace. Ať si trhnou! Takže jsem si teď vzala práci (+ víkendy).

Jsem tak moc ráda, že nic nemusím řešit v práci.

A tímhle končím - už je toho na Vás určitě dost, radši se půjdu věnovat dětem.

Mějte krásný víkend a pořádně si ho užijte a příště už snad přijdu s pořádným fejetonem. 

!Slibuji!

Dívka s růžovou kabelkou xx

Říkala jsem, že se nikdy neodhalím . . .